Cennější než můj život 1/2

3. března 2011 v 10:53 | Vyšinutá yaoistická jashinistka Kiruška-chan xD |  One-chapter
Anotace: Stará povídka, kterou jsem dopsala nedávno. Původně jednorázovka, ale napadlo mně k ní pokračování. Řekněte, zhodnoťte, jestli má cenu pokračování vůbec psát =)
Arigatoooooo.....a za chyby a překlpey se omlouvám, jsem líná to po sobě číst xD



Stojím uprostřed lesa, na místě kde ještě před několika dny stál člověk, kterého jsem měla za nepřítele, ale vlastně to byl můj kamarád. Najednou na zemi něco křupne a já se prudce otočím, zahlédnu tam svoji sestru.
,,Jdi domů, Sayko."řekla jsem jí chladně, jak bylo mým dobrým zvykem, podívala se na mně těma svým oteklýma očima od slzy.
,,Kiro, nechoď pryč."řekla mi moje sestra a pořád se na mně dívala, můj kapitánský plášť mi vlaje ve vetru a já se zadívám na oblohu.
,,Samam víš, že není jiné východsko."oznámím jí prudce a podívám se na ní. Chce jít za mnou, ale já před ní vytvořím zábranu.
,,Já bych, ho měla jít zachránit, to já jsem tady ta, která ho miluje, já mám jít."zakřičela na mně prudce a pořád se na mně dívala.
,,Promiň Sayako, ale tohle ti nedovolím."řekal jsem ji snad ještě chladněji. POdívala se na mně a já ji věnuji jen chladný pohled.
,,A to jako proč? Jsi sobec víš to!"zaječí na měn, ale mně to už ani neurazí, cítím jak na mně její slova nemají žádný efekt.
,,Možná jsem sobec, ale tohle ti prostě nedocvolím."zopakuju ji svá slova doufám, že už je pochopí a já budu moct zmizet pryč.
,,A proč, Kiro? Proč?Proč?Proč?"křičela na měn a měla na krajíčku, podívám se na ní a zahlédla jsem její smutné oči, jinak to však nejde.
,,Musíš tu zůstat a dohlédnout na hlavního kapitána."přiznala jsem jí pravdu, už se tu pravdu musí dozvědět a já to udělám hned.
,,Kiro, proč, co se děje?"vyhrkla Saya a podívala sen an mně , vypadá to jako by mě měla za blázna a já si povzdechnu.
,,Sayo, to je na dlouho. Plánovali jsme to Hitugaya-Taicho, celé týdny, prostě hlídej hlavního."oznámila jsem jí a podívala jsem se na ní. V jejím obličeji jsem četla překvapení, jasně pořád jsme se hádali.
,,Kiro, co spolu máte!"zakřičela na mně a zase si to vyložila špatně. To byla celá moje sestřička, všechno si hned vyloží oapčně.
,,Nic. Sayako dávej pozor na hlavního kapitána, připúravuje se zrada."řekla jsem chladně a podívala jsem se na oblohu. Je čas vyrazit.
,,Měj ses sestřičko, snad se ještě uvidíme."řekla jsem a v mém hlase za zaleskl smutek, bude to nebezpečné a ani já nevím jestli přežiju a neví to ani Shiro.
,,Kiro, prosím buď opatrná."řekla mi Saya a já ji věnovala jemný úsměv a zmizela jsem. Nechala jsem tam tu zábranu dokud jsem nezmizela pryč.Rychle jsem mířila lesem, najednou před mnou něco bouchlo, což mně donutilo uhnout. Zakšlala jsem a otevřela oči. Přede mnou stáli snad všichni kapitáni a více-kapitáni.
,,Kam jdete Kuchiki Lawliet-Taicho?"zeptal se mně jeden z kapitánů, ani nevím který, vlastně mi to bylo úplně fuk, hlavně jsem musela rychle zmizet.
,,To vás nemusí zajímat."oznámila jsem jim chladně a jeden z nich na mně vyrazil, jednou ranou jsem ho odrazila, až se zastavil o strom.
,,Za zrádcem Toushirem."řekl některý z kapitánů, tuším že SoiFong. Jedniou ranou sjem ji srazila na zem a oni mně obklíčili. Pak je najednou někdo začal odrážet pryč ode mně, pořádně jsem se pdoíévala zjistila jsem že je to Saya s Renjim.
,,Kiro, zmiz odsud."zakřičela na mně moje sestra a najednou na mně někdío zútočil zezadu a já se mu netsihla vyhnout, cítila jsem jak chladný kov projel mým tělem, z úst mi vytrskla krev a já zakašlala, ohnala jsem se svou Znapkutou a zjistila jsem že je to můj stryček.
,,Neodejdeš."řekl mi a znova mně zranila, snažila jsem se ho odrazit, ale on mně pořád víc a víc snažil zranit, už jsem, byla na pokraji sil.
,,Běž Kiro."řekl Renji a odhodil Byakuyu do bezpečné vzdálenosti. Lehce mně políbil a začal bojov s mým stryčkem. Saya kývla hlavou a mně se podařilo zmizet. Než jsme se však dostala tam kam jsem potřeboval, musela jsem zabít spoustu důstojníků. Rychle jsem dorazila do Krakury a tam zahlédla Ichiga. Už tu byli, sakra.Zaklela jsme v duchu vrhla se k Ichigovi. Podařilo se mi ho vyléčit.
,,Hitsugaya, už šel, že?"zeptala jsem se ho a on mi podal jeho Haori. Pousmála jsem se, přesně podle plánu, Ichigo se na mně podíval.
,,Vem tohle do Soul Socienty."řekla jsem Ichigovi a podala mu také své Haori. Kývnul, i když mně nechápala, ale už byl zvyklý, že jsem se takhle chovala. Rychle jsem zmizela na místo, kde jsem se měli sejít. Věděli jsme přesně kdo to dělá a hlavně s kým. Proto jsme musela co nejrychleji najít Hitsugayu, aby neudělal nějakou blbost. Rychle jsem dorazila do staré boudy, kde jsme se měli setkat. Byl zraněný, ale jinak docela v pořádk.
,,Toushiro."oslovila jsem hoa on sebou škubnul, asi se mu zase zdál ten sen, sedla jsem si vedle něj a snažila se na myslet na rány, z nichž mi tekla krev.
,,Uzdrav se Kiro."řekl mi a oba jsme seděli vedle sebe. POdívala sjem se na něj a oba jsme měli v očích ten stejný výraz, výraz naprostého chladu.
,,Ne, nemůžu přijít o další Reiatsu, ještě ho budud potřebovat."řekla jsem a oba jsem zaslechli nějaký hluk, podívali se z okna a zaslechli, jak nás Hisagi s Kirou žádají ať jdeme ven. Oba vyjdeme ven a zahlédneme stovky důstojníků.
,,Jste zatčeni, klást odpor je zbytenčé."řekl Hisagi a my se na sebe s Hitsugayou podívali, tohle jsem taky čekali, spíš doufali.
,,Zmiz, já je vyřídím."řekla jsem mu a on mně poslechl, stačí že to tu nepřežiju já a on bude moct dodělat, to oč nám teď jde.
,,Budete popravena."řekl mi Kira můj zástupce, divím se že není s Matsumotu někde zavřenej, ale asi jsou zvyklý že kapitáni 3.divize jsoiu zrádci.
,,To se ještě uvidí."řekla jsem a vyrazila na ně. V rámci svých zranění, jsem byla slabá a dost ubohá, sakra musísm se vzchopit a porazit je. Hisagi na mně použije Kido, jemuž se nestihnu vyhnout a zasáhne mně.
,,Pekelné nebe."křiknu a nebe zrudne, začnou z něj padat ohnivé meteority a mně se podaří zmizet, rychle běžím pryč, i když rány na mém těle mi to stěžují. Rychle zmizím pryč, Hitsugayu se mi nepodaří najít, vlastně ho nehledám, má teď na práci jiné věci, musím do lidského světa, kam jsem se dostala bez potíží a rychle na hřbitov. Ach ano, pořád to tu je. Jediná věc, která může skončit tohle utrpení. Zaslechnu Ichiga a vyrazím do Soul Socienty, jen to musím vzít malou oklikou okolo celégho Soul Socienty. Všude aktivuji ochraná zařízení, až ten idiot spustí královskou pečeť a hlavní kapitán se nás bude snažit zabít. Ucítila jsem velké množství Reiatsu, tak už to aktivoval.
,,Nemusíš být na všechno sám."zaslechnu Ichiga, který dá Toushirovi pěstí. Postavím se mezi ně a probodnu Ichiga chladným pohledem.
,,Není sám."řekla jsem mu a pomohla jsem Toushirovi na nohy. V tu chvíli k nám přiběhli Matsumoto s Renjim a mojí sestřičkou.
,,Tumáš."řekla mi Saya a podala mi moje Haori. Pousmála jsem se a oba s Hitsugayou jsme si zase oblékli naše kapitánské pláště.
,,Pozor, křiknu a podaří se mi zastavit úder hlavního. Ten se pousmál a všichni jsme zvedli hlavy nahoru, zahlédli jsme jak to začal požírat Soul Socienty. Doufám, že to ta obrana zvládne, jestli ne tak je všechno v háji.
,,Máš to Kiro?"zeptal se mně Hitsu a já mu hodím malý bylíček, o němž jsme se nedávno dozvěděli, musím uznatm, že vypátrat ho nebylo jednoduché.
,,Samozřejmě, jen dávej prosím pozor, víš jakou to má sílu."řekla jsem a on se na mně podíval, asi mně trošku nechápal.
,,Má to asi stokrát větší sílu než ta Královská pečeť."objasním mu nové informace, ještě aby to nebylo silné, když to není výtvor Shinigami. Shinigami o této věci nemají ani potuchy, musela jsem porušit pravidla a jít do světa Ninjů.
,,Jasně Kiro. Už musím, znáš svoji část."řekne mi Toushiro a mekneme na sebe, oba jsme věděli, znali naše úkoly.
,,Samozřejmně."řekla jsem a hlavní zamířil k Sayako, jeho záměr se mi podařilo zmařit a dostat ho do bezpečné vzdálenosti od mojí sestřičky.000
,,Moji sestru nedostaneš."řekla jsem mu a kývla na Toushira. Přikývnul a šel splnit svoji část úkolu, která byla jeho.
,,A to jako proč?"zeptal se mně a zašklebil, chtělo se mi zvracet. Podívala jsem se na něj a a pak dozadu na svoji sestru.
,,Běžte pomoct Toushirovi."řekla jsem a podívala se jak ne moji sestru tak na Renji s Ichigem. Saya tam stála, nechápajíc moje slova.
..Kiro, ne nemůžu tě tady nechat."řeklaa podívala se na mně, už to tu bylo zase. Povzdechla jsem si a sevřela svoji Zanpakutou.
,,Sayako, tady je ta část, pokud to přežiju, běžte."řekal jsem a zastavila jsem ohnivou kouli,. jež na nás seslal hlavní kapitán.
,,Kiro, ale.."začala moje sestra. ,,Zmizte."přerušila jsem ji a prudce se na ně podívala a zahlédla jejich nechápavé obličeje.
,,No tak řekni, proč?"vysmíval se mi hlavní kapitán a já zabořila svůj pohled do země, ještě pevněji jsem sevřela svoji Zanpakutou.
,,Protože jsem to slíbila."zašeptala jsem se a pořád jsme pozorovala mitičku zemi, jako bych ji viděla poprvé ve svém životě.
,,Slíbila jsem to Toushirovi, když za mnou přišel po tom co se dozvěděl o tom co chcete udělat, tak jsem slíbila že mu pomůžu."řekla jsem prudce a pořád jsem pozorovala zemi, do očí se mi nalili slzy, hořké slzy.
,,Slíbila jsem mu že ji ochráním i za cenu svého života. Věří mi, důvěřiuje mi a doufá. Já svůj slib dodržím, nedotkneš se jí, i kdyby mně to mělo stát život."zakřičím a prudce s epodíval hlavnímu do očí, čtu v nich překvapení.
,,Proč, vždyť se s Toushirem nesnášíte."vyřkl otázku, ketrá běhala všem třem v jejích myslích. Pousmála jsem se.
,,Když jsem viděla jak moc mu na ní zaleží, musela jsem mu pomoct."řekla jsem s úšklebkem a podívala se na něj.
,,Dobrá, tak zemři."řekl mi a já se na něj podívala. Odrazila jsme jeho útok a säma jsem na něj zaútočila, vyhnul se mi.
,,Tak snadno mně nedostaneš."řekla jsem a vyvolal svůj Bankai, který byl v mé formě Invento Hell mimořádně nebezpečny.
,,Vy zmizte, pomoct Toushirovi."otočím se na ně a oni tam stojí jako opaření, sakra, zakleju, vím že Toushiro bude potřebovat pomoc.
,,Běžte, nevím jak dlouho to ta zábrana zadrží."zaječím a díky tomu se mi nepodaří se vyhnout útoku hlavního kapitána.
,,Oni nepůjdou, nenechají tě tu, asi chtějí vidět tvoji smrt."začal se mi zase vysmívat do obličeje, udělám několik bleskových krků a podaří se mi ho probodnout, ne do srdce jen do plíce.
,,Ne to ty tady zemřeš."řekla jsem a nabrala trochu jeho krve na prsty, lehce s ní udělám čáru na zem a provedu svůj hlavní útok.
,,Temná magie, nejvyšší úrověň, Úder temnoty."řeknu a ze mně se začne valita Reiatsu, Chakra i moje přirozená síla démona. Ve vlnách stoupá k obloze a kddyž se jí načerpá dostatek, vytrske k hlavnímu, toho zasáhne na místo kde jsem ho zranila a celý můj útok ho pohltí. Ještě několik vteřin trpí a poté už je s ním konec. Zhluboka se na dechnu.
,,Toushiro."zamumlám a chytnu se za bok, z něhož se mi teče krav. Všichni se na mně podívají a já jdu pomoct Toushirovi, musíme to skončit jinak se ochraná bariéra zhroutí. Rychle vystoupám nahoru, při tom se mi podaří zabít několik mohutných Hollow.
,,Kiro, co blbneš.Jsi zraněná."zaslechnu vedle sebe hlas Renjiho. Nijak zvlášť jej nevnímám a jdu dál, musím být nahoře co nejdřív.
,,Neboj se nějak to dopadne."poznamenám a jdu dál. Ustaraně se na měn podívá, ale já teď musím udělat, to co mně bude asi stát život.
,,Máš to?"zeptám se Toushira, jež právě stojí proti svému nepříteli. Muži jež ukradl Královskou pečeť a spolčil se s hlavním kapitánem.
,,Jsi si tím jistá?"zeptá se mně a ukáže mi zářící pečeť v jeho ruce. Zhluboka se nadechnu a podívám se na svoji sestru.
,,Nic jiného mi nezbývá."poznamenám chladně a on se na mně podívá. Hodí mi pečeť a chytne mladíka pod krkem.
,,Tak tedy hodně štěstí."řekl a vzal do ruky svoji Zanpakutou. Přiložil ji k mladíkově tělu a podíval se na mně. Přikývla jsem. Síla pečetě musela být zapečetěna ve chvíli kdy zemře ten kdo ji probudil. Je tedy mojí povinností pečeť uzamknout, k tomu je potřeba neuvěřitelné množství síly a pro to ji nejde jen tak zastavit. Toushirova Zanpakutou projela tělem mladíka a já přiložila ruce na pečeť, objevila se kolem nás světlá záře. Cítila jsme jak ze mně pečeť vysává veškerou sílu, včetně mé životní síly. Jakmile byla pečeť uzamčena, záře se stáhla.
,,Kiro..."ozval se váhavý hlas Renjiho. Podlomila se mi kolena a já klesla k zemi, nespadla jsem však na tvrdou zem, nýbrž do měkké a vřelé náruče.
,,Jsi v pořádku?"zeptala se mně má sestra a já se na ni podívám. Do očí se jí derou slzy a já se pousměji. Je citlivá, nechci zemřít před jejíma očima.
,,Jo jsem. Nestarejte se všichni."odseknu nakvašeně a pokouším se zvednout. Jakmile se však postavím na nohy, ty mi však vypoví službu.
,,Kiroo!"ozve se několikrát moje jméno, v zoufalém výkřiku. Nejsem schopná už ani zvednout hlavu, snažím se však. Napnu veškeré síly a pokusím se znova postavit.
,,Uklidněte se všichni."řeknu mírně zvýšeným hlasem a zahlédnu Toushirův výraz. Je snad nejhorší ze všech. Ví, co se stane.
,,Jsem v pořádku. Tak klid, nehodlám umírat."řekla jsem sarkasticky lazeným hlasem. Saya se na mně podívá se značnou nedůvěrou.
,,Opravdu?!"zeptá se mně a její pohled mně uvádí do rozpaků. Povzdechnu si a seberu vekerou sílu, kterou mám a narovnám se.
,,Opravdu. Buď v klidu sestřičko."řeknu s klidem a Toushiro ji vezme za ruku a odvádí ji z toho popraviště. Podívám se na ně. Usměji se, Toushiro se na mně otočí a mrkne na mně. Věnuji mu úsměv. Zavrávorám.
,,Pomůžu ti."řekl Renji jdoucí vedle mně. Ovinul mi ruku kolem pasu a já se najednou cítím mnohem jistěji. Usměje se na mně.

Cítím kolem sebe velmi příjemnou atmosféru. Začíná mi být i lépe, než před chvílí. Vím, že se moje veškerá síla již nervátí. Nevadí mi to, udělala jsem to pro svou sestru. Odvrátila jsem její původní sňatek s hlavním kapitánem. To mi ke štěstí stačilo. I když si to Saya nechtěla nějakou chvíli přiznat Toushira milovala už od začátku. Bylo vlastně mojí povinností ji zachránit a udělat její osud o něco šťastnějším.
,,Auuu."syknu a cítím jak se mi třese celé tělo. Nohy se prolomí v kolenou, na něž poté také spadnu. Renji se nade mně nakloní.
,,Miluji tě."špitnu z posledních sil. Saya se ke mně vrhne a z očí se jí derou slzy. Ležím na zádech, na prašné zemi.
,,Sayo, uklidni se."snažím se jí okřiknout, i když se mi to moc nedaří. Nechtěla jsem, aby to bylo takhle, ale asi nemám na výběr. Nechtěla jsem, aby mně má sestra viděla umírat.
,,Né, sestřičko. ty nesmíš umřít. Prostě ne. Mám tě ráda."vyzlykala mi na tělo. S očí jí tekly slzy plným proudem.
,,Sayo! Mám tě strašně moc ráda, ale jinak to nepůjde. Nesmíš být kvůli mé blbosti smutná."zachraptěla jsem. Prudce jsem zakašlala a z úst mi vytryskla krev. Cítila jsem jak mně síla každou vteřinou opouští.
,,Sbohem."řekla jsem a pomalu jsem zavřela oči. Celý můj milovaný svět se uzavřel do tmy. Ucítila jsem na svých rtech jemný dotyk a pak mně zavalilo nějaké tělo.

Moje tělo přijalo poslední doušek vzduchu a naposledy si nechalou rozběhnout krev v žilách, naposledy jsem pocítila lidské emoce. Smutek, lásku, chlad a zárověň uvolnění. Bylo mi čím dál lépe, jako bych se vznášela. Pak najednou bum.....

The End.....???
Tak to ani náhodou. Náš příběh pokračuje. Smrtí jedné Shinigami,to nekončí. Její úkol ještě neskončil. Musí svoje povinnosti i svůj úkol předat jedné osobě. Svojí spřízněné duši. Jak to však provede?? A kdo je její spřízněná duše??
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anmee Ryuuhen Jeagerjaques Anmee Ryuuhen Jeagerjaques | Web | 3. března 2011 v 17:09 | Reagovat

zase.... přečtu si to

2 Shizuma Kyoshi Shizuma Kyoshi | Web | 4. března 2011 v 11:28 | Reagovat

pekne!! :)

3 Kotaichi Kotaichi | Web | 4. března 2011 v 18:02 | Reagovat

skvělé :-)

4 Saki-san Saki-san | Web | 4. března 2011 v 20:41 | Reagovat

čuník,mohla bys napsat pokráčko:-)ráda si ho přečtu:-D

5 Liliann Liliann | Web | 4. března 2011 v 21:06 | Reagovat

Oo,,, já chci pokračování!!

A mimochodem děkuji za hlas :)

6 Liliann Liliann | Web | 4. března 2011 v 23:02 | Reagovat

Ještě né no :D .. Nestíham,, první stránky přidám snad zítra :) Děkuju za podporu :))

7 Amy Mystery SB Amy Mystery SB | Web | 5. března 2011 v 13:48 | Reagovat

kawaiiné :)

8 Saki-san Saki-san | Web | 5. března 2011 v 18:34 | Reagovat

napíšeš teda pokráčko?

9 Luchia-chan Luchia-chan | Web | 6. března 2011 v 20:48 | Reagovat

krásné :-) jo a to pokráčko určitě napiš!! :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama